Právě pro již existující Caudron, zaváděný v té době do výroby, byla koncepce přepracována na těžší VG-31 (neúspěšný) a posléze do podoby VG-33, který byl s motorem Hispano Suiza HS-12Y objednán pro sériovou stavbu. Konstruktéři typ stále zdokonalovali - od VG-36 po značně výkonný VG-39, ale ty se do výroby nedostaly, a tak bylo z tisícové objednávky postaveno pouze 160 kusů VG-33. Ani ty však nebyly zcela dokončeny a k jednotce GC 1/2 bylo dodáno jen několik strojů, spíše ke zkouškám než k opravdovému boji, a francouzský odpor se beztak již hroutil...
Zajímavé je, že to, co mělo být velkou výhodou - lehce dostupná surovina - dřevo, bylo v průběhu vývoje překážkou. Vhodné dřevo ve Francii nebylo, a tak ve zlomovém období Mnichova se urychleně objednávalo v Británii a Kanadě (zajímavou se tak stává podobná situace LaGGu 3 v Rusku), ale s dodávkami byly problémy.
S dvacetimilimetrovým kanónem v ose motoru a čtyřmi kulomety v křídlech mohl být dosti výkonný VG-33 výraznou posilou francouzského letectva a výpočty výkonů plánovaného VG-39, který měl pohánět americký motor Allison s kompresorem, dávaly předpoklad superstíhačky, ale zůstalo jen u nadějí.
